|
|
Quantitative fluorescence microscopy techniques to study three-dimensional organisation of T-cell signalling molecules.
Chum, Tomáš ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Lánský, Zdeněk (oponent) ; Brameshuber, Mario (oponent)
11 SOUHRN Proteiny patří mezi základní stavební jednotky všech organismů. Proto je pochopení jejich funkce na molekulární úrovni jedním z klíčových cílů současného biologického, biochemického a biofyzikálního výzkumu. Je důležité charakterizovat aspekty ovlivňující lokalizaci bílkovin do vnitrobuněčných částí se specifickými funkcemi a jejich samotnou dynamickou strukturu, včetně multiproteinových komplexů. Jakékoliv narušení těchto proteinových vlastností může vést ke vzniku různých onemocnění. Většina proteomických studií je dnes prováděna pomocí biochemických přístupů, které nám umožňují studovat mnohobuněčný organismus nebo tkáň najednou. Nevýhodou těchto metod je složitá příprava vzorku a potřeba velkého počtu buněk. Tato kombinace vede ke ztrátě informací z jednotlivých buněk na molekulární úrovni. Oproti tomu mikroskopické techniky mohou poskytnout poměrně podrobné informace o sledovaných bílkovinách, navíc z jednotlivých buněk. Pro studium lokalizace proteinů v různých částech lidských lymfocytů jsme vybrali trans-membránové adaptorové proteiny (TRAPy). Kombinací metod DNA manipulace a fluorescenční mikroskopie jsme sledovali i jejich nanoskopickou organizaci na plazmatické membráně. Jako zástupci byly vybrány tyto proteiny: "linker of activation of T lymphocytes" (LAT), "phosphoprotein associated...
|
|
|
Role protein tyrozin fosfatázy CD45 a kináz rodiny Src v myším modelu chronické autoinflamatorní osteomyelitidy
Ilievová, Kristýna ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
K rozvoji autoinflamatorních onemocnění dochází v důsledku dysregulace mechanismů při- rozené imunity. To vede ke spontánnímu rozvoji zánětu. Ztráta exprese proteinu PSTPIP2 vede u myší k rozvoji chronické autoinflamatorní osteomyelitidy v důsledku vyšší aktivity neutrofilních granulocytů a jejich zvýšené produkce IL-1β. PSTP . PSTPIP2 interaguje s PESTβ. PSTPI fosfatázami a kinázou CSK. Tyto proteiny jsou důležitými negativními regulátory kináz rodiny Src. Tato diplomová práce se věnuje studiu role kináz rodiny Src a jejich pozitivní- ho regulátoru, fosfatázy CD45, v rozvoji chronické autoinflamatorní osteomyelitidy. K tomu byl využit myší model chronické autoinflamatorní osteomyelitidy (CMO) deficient- ní v expresi CD45. U těchto myší dochází k pozdějšímu rozvoji onemocnění. Buňky kostní dřeně izolované z těchto myší po aktivaci silikou produkují méně IL-1β. PSTP a mají nižší fosfoβ. PSTPI - rylaci MAP kinázy ERK pravděpodobně v důsledku vyšší fosforylace inhibičního tyrozinu kináz rodiny Src, která vede k jejich nižší aktivitě. U těchto myší bylo též sledováno za- stoupení různých typů imunitních buněk v kostní dřeni, slezině a krvi. Výsledky této práce přispívají k lepšímu pochopení role kináz rodiny Src a fosfatázy CD45 v rozvoji chronické autoinflamatorní osteomyelitidy.
|
|
|
Role protein tyrozin fosfatázy CD45 v neutrofilních granulocytech
Ilievová, Kristýna ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Pro dostatečnou obranu proti infekci, zamezení tkáňovému poškození a udržení home- ostázy je nutná přísná regulace imunitní odpovědi. Významná část této regulace probíhá na úrovni signálních drah, v nichž hraje důležitou roli tyrozinová fosforylace. Ta je regu- lována prostřednictvím protein tyrozin kináz a protein tyrozin fosfatáz (PTP). Klíčovou PTP jaderných hematopoetických buněk je CD45. Její role byla studována především v T- a B-lymfocytech, kde je důležitá pro signalizaci vyvolanou antigenem a dalšími sti- muly. Ukazuje se, že také u neutrofilů hraje CD45 důležitou roli v mnoha mechanismech, které přispívají k adekvátní obraně proti infekci. Jsou jimi například adheze, diapedéza, chemotaxe, fagocytóza, produkce cytokinů a oxidační vzplanutí. V řadě případů CD45 ovlivňuje tyto procesy prostřednictvím regulace kináz rodiny Src. O dalších způsobech zapojení CD45 do jednotlivých drah často není mnoho známo. Tato práce shrnuje dosa- vadní poznatky studia CD45 v neutrofilních granulocytech a jejím vlivu na funkci těchto buněk. 1
|
|
|
Evoluční dynamika molekuly CD45
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Aghová, Tatiana (oponent)
U mnoha skupin obratlovců je v současnosti stanovení zdravotního stavu a kondice na základě hematologických znaků odkázáno na technicky nedokonalou a poměrně nepřesnou mikroskopickou kvantifikaci krevních buněk. Řešením by mohlo být využití metod průtokové cytometrie, které je ale u všech skupin obratlovců mimo savce komplikováno přítomností jaderných erytrocytů. Aby bylo možné cytometricky odlišit erytrocyty od leukocytů, je potřeba využít specifického značení buněčného markeru leukocytů, kterým je povrchová molekula CD45 kódovaná genem PTPRC. Současná odborná literatura poukazuje na vysokou mezidruhovou expresní a strukturní variabilitu této molekuly, která značně komplikuje možné využití tohoto markeru v zoologickém výzkumu. Mnou provedené porovnání struktur CD45 u různých zástupců obratlovců na základě predikce domén ze sekvenčních genomových dat ukázalo vysokou variabilitu extracelulární části, a to i mezi fibronektinovými doménami, které starší autoři popsali jako konzervované. Ačkoliv doposud nebyla receptorová funkce CD45 dostatečně prozkoumána, existující práce se shodují na působení silné pozitivní selekce na tuto molekulu. Na závěr shrnuji, že přestože se jedná o užitečný molekulární nástroj, není pravděpodobné, že by bylo možné vytvořit univerzální protilátku, která by umožnila...
|
host ::
RSS.